chodím-jinak
Stránky nejen o asistenci
Zuzana Z. (ČR)
Pavel ADAM | 26. 11. 2009
meno: Zuzana Z.
povolanie v čase poskytovania asistencie:
študentka humanitných štúdií a osobná asistentka
pre ľudí s mentálnym a kombinovaným znevýhodnením
v asistentskom centre
K Dani jsem se dostala přes společné
studium na FHS, přes společné kamarády a kamarádky z gender
studies. Byla jsem u ní na asistenci jen asi 2x, protože jsem v té
době už pracovala na plný úvazek a studovala VŠ, ale známe se
už několik let. Po dokončení VŠ už na asistenci čas nemám,
jelikož vedle práce a domácnosti se ještě s manželem věnujeme
asistenci u jednoho našeho kamaráda, který je též na vozíku. Je
v Praze úplně sám a pomoc potřebuje hodně. Takže ve výsledku
už prostě na víc asistence nemám sílu ani čas 
Obavy jsem
neměla žádné, protože osobní asistence u lidí s postižením
je můj obor už skoro osm let. Nejprve u lidí s duševním
onemocněním, potom i u lidí s mentálním a kombinovaným
postižením a po úraze/poškození mozku. Dobrá poloviny mých
klientů je na vozíku, takže obavu sem neměla.
Spolupráce s
Dani byla pro mě příjemná změna. Člověk, který si umí říct
co chce (a ideálně i vysvětlit JAK to chce) je nesmírné
osvěžení. U mých ostatních klientů musím všechny strategie
vymyslet sama a často i vypátrat, co po mě můj klient vůbec
vlastně chce Takže člověk, který si umí říct je prostě
pohoda-jazz
Asistence obecně mi toho dává moc a nejvíc asi
pocit, že dělám něco co má smysl, což se u mnoha prací říct
nedá Co mi vzala? No, asi spánek Dani je zvyklá
neuvěřitelně ponocovat, což je asi také důvod proč u ní
asistovat nemůžu, nevyspala bych se
Těm z Vás, kteří
zvažujete asistenci bych vzkázala, že vedle dobrého pocitu
získáte jistý nadhled nad běžnými starostmi, vrátí Vás to z
oblak pěkně k zemi a to je velice užitečné pokud budete mít
nějaké otázky, klidně mi napište
Zuzka
Siváková
2.11.2009
Zdena P. (ČR)
Pavel ADAM | 26. 11. 2009
meno: Zdena P.
povolanie v čase asistencie: študentka hydrogeológie
O Dance jsem se dozvěděla od kamarádek z lezení. Chodily k ní docela dlouho a mluvily často o tom, že by potřebovala další asistenty. Měla jsem v té době poměrně dost volného času (při studiu) a tak jsem se rozhodla, že aspoň jeho malou část využiju ve prospěch někoho dalšího. Když jsem byla u Danky poprvé, byla u toho i jedna z mých kamarádek, což bylo moc fajn. Přesně už si nevzpomínám, co všechno jsem o asistenci věděla, ale moc toho asi nebylo Bála jsem se, jestli budu mít na asistenci dostatek času, ale zjistila jsem, že na tom tolik nezáleží – chodila jsem za Dankou tak často, jak to šlo, nikdo mě nenutil „brát si další směny“ nebo nahánět „pracovní hodiny“. Nikdy jsem s Dankou nebyla venku, vždy jsem přicházela k ní domů, takže odpadly starosti typu jak dostat vozíček do tramvaje a podobně. Na to bych sílu neměla. S Dankou nebyl problém spolupracovat. Dostala jsem vždycky přesné instrukce co a jak mám udělat, takže nebyl problém zvládnout věci, které jsem nikdy před tím nedělala (vařením počínaje, zvedáním pomocí speciálního zvedáku konče).
S asistencí jsem bohužel prozatím skončila, protože jsem byla dlouhodobě nemocná s ledvinami a momentálně s kyčlemi, takže už 4 měsíce chodím o berlích.
Asistence byla pro mě velká zkušenost. Uvědomila jsem si jak velká může být duševní síla člověka, čeho všeho může být schopen i přes nepřízeň osudu (velice obdivuju Danku jak přes všechny překážky dokázala dostudovat vysokou školu).
Zdenča, 27
23.10.2009
Vašek Š. (ČR)
Pavel ADAM | 26. 11. 2009
meno: Vašek Š.
povolanie v čase asistencie:
študent genderových štúdií a technik v divadle
Ahoj všichni. Jmenuju se Vašek a u Danči jsem dělal asistenci s přestávkami snad dva roky. Momentálně nemůžu pokračovat, protože mám práci v jiném městě a školu ještě v jiném městě, což mě mrzí. Asistence mi totiž chybí.
S Danielou jsem se seznámil ve škole, kde jsme navštěvovali stejný kurz. Ona byla o ročník výš. Už ani nevím, jak přesně se to stalo, snad jsme spolupracovali na nějaké práci, nebo jsem si rovnou přečetl letáky a rozhodl se pro asistenci. Vážně nevím. Každopádně od té doby začalo naše přátelství doprovázené příležitostnou asistencí.
Nejdřív jsem měl samozřejmě trochu obavy, jak budu asistenci zvládat, jestli mi to půjde apod. Dani byla ale velmi chápavá a nabídla mi možnost si to jen vyzkoušet a pak že oba uvidíme, jestli to půjde, nebo ne. Neměl jsem nějaké zvláštní očekávání, chtěl jsem se to jenom naučit a pokecat při tom o naší „zvláštní“ škole (generová studia) atd. Výsledek ale byl, že mě to začalo velice bavit. Daniela je totiž úžasná. Spoustu věcí jsem se při asistenci naučil. Z logiky svojí situace potřebuje mít přehled o věcech kolem sebe a plánovat vše alespoň chvíli dopředu. Naučil jsem se s ní organizaci činností, koordinaci při vykonávání více činností i smysluplné plánování do budoucna. Práce je to zodpovědná, ale většinou běží v pohodové atmosféře propletená žertíky. To je další věc, o které jsem se při asistenci hodně naučil. Komunikace. Daniela je schopná domluvit se téměř s kýmkoliv a přitom si zachovat svojí identitu a tvář. Danči názory a diskuze s ní jsou taky věc, která v člověku zanechá stopy. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí o filmech, genderových otázkách, náboženství, Slovensku a dalších tématech.
Prostě čas strávený s Dani je nezapomenutelný. Když například vyrazíte někam do města, do školy, na masáž, nebo na výlet, můžete si být téměř jisti, že to nebude jen obyčejná cesta MHD, obyčejný výlet. Vždycky se stane něco zajímavého, nebo vzrušujícího, někoho potkáte, někdo vás rozčílí, někdo vás potěší. Prostě se rozhodně nenudíte. Navíc potkáte mnoho dalších zajímavých lidí, protože ty Daniela snad nějak přitahuje. Většina lidí, které jsem u ní za dobu asistování potkal byli skvělý.
Asistenci můžete dělat z různých důvodů. Pro zábavu, poznávání, jako „dobrý skutek“, jako brigádu, jen tak. Ať máte jakýkoliv důvod, doporučuju vám to zkusit. Určitě nebudete zklamáni. A určitě vám to něco dá.
Po zkušenostech u Dani jsem začal asistovat i v Plzni, městě, ze kterého pocházím. Momentálně nemám bohužel na asistenci čas, ale doufám, že už brzo ukradnu nějaký ten víkendový den a stavím se zas u Danči a Pavla. Už se těším. Třeba se tam potkáme.
Ahoj.
Vašek
22.10.2009