Chvíli to trvalo, než jsem se rozhoupal a opravdu přijel (hlavně kvůli tomu, že mi to ten kamarád několikrát připomněl). Seznámení se s Dani bylo moc příjemné. Bylo poznat, že se setkává s různými lidmi a ví, jak člověka uklidnit, když přichází do styku s něčím novým a neobvyklým. To mi ze začátku hodně pomohlo.

Nebyl jsem pravidelným hostem, spíše jsem jezdil vyplnit pauzy, když někdo nemohl, ale přesto jsem se pár věcí naučil. Poznal jsem příjemného člověka a zkusil si naprosto nový a specifický způsob pomoci druhému.

Vzhledem k tomu, že jsem začal studovat medicínu, času rapidně ubylo a už jsem přestal zvládat i občas zaskočit. Nicméně jsem rád, že jsem Dani mohl poznal, že jsem si mohl uvědomit, že z počátečního ježděni za ‘někým, kdo potřebuje pomoct’ se stalo jezdění za Danielou, za někým, s kým jsem si popovídal a vlastně jí pomohl jen tak mezi řečí.